PRAHA, 6. SRPNA 2026 – Nástup umělé inteligence přinesl do škol novou formu sociální nerovnosti. Zatímco jedni se díky ní učí rychleji a získávají náskok, druzí ji využívají jen k opisování nebo vůbec nevědí, jak s ní pracovat. O tom, kdo bude úspěšnější, přitom nerozhodují technologie, trend mohou zvrátit učitelé i rodiče.
Sama umělá inteligence české žáky nerozděluje. Rozdíly vznikají z toho, jaké podmínky mají děti pro její užívání. „Vidíme, že se začíná vytvářet nová forma digitální nerovnosti, která není jen v technologiích, ale především v kompetencích. Rozhodující je, zda dítě ví, jak AI efektivně používat, umí formulovat správné otázky, ověřovat výstupy a kriticky nad nimi přemýšlet. Na jedné straně jsou žáci, kteří mají podporu doma nebo ve škole, experimentují s AI a rozvíjejí si nové dovednosti. Na druhé straně jsou děti, které umělou inteligenci používají jen povrchně nebo vůbec, protože je k tomu nikdo nevede,“ poukázal Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace Junior Achievement (JA Czech).
Nejde jen o materiální věci, přístup k počítači a internetu má dnes téměř každý. Odlišná míra a kvalita podpory, jak efektivně umělou inteligenci využívat, se dotýká širokých vrstev obyvatel. „V rodině, kde se rodiče o nové technologie zajímají a sami nástroje AI aktivně používají, dítě získává náskok. Naučí se umělou inteligenci využívat pro učení, plánování, tvorbu projektů nebo přípravu na přijímací zkoušky či pohovory. A pak tu máme žáky, kteří používají stejný nástroj AI, ovšem jen ke zkopírování domácího úkolu. Nenabízí-li škola kvalitní a systematickou výuku, motivující ke správnému využití umělé inteligence, nerovnosti mezi žáky se budou dál zvětšovat,“ upozornil Martin Smrž.Školními programy JA Czech prošlo v uplynulém školním roce 100 247 žáků a studentů, což je 174,5procentní nárůst za pět let. Jen ve školním roce 2025/26 je do vyučování zahrnulo 1921 učitelů.
Přes sílící důraz na praktické vzdělávání se však Česko stále řadí mezi země s nadprůměrným vlivem rodinného zázemí na studijní úspěchy žáka. V porovnání s ostatními vyspělými státy OECD tu mnohem víc záleží, do jakých podmínek se dítě narodí, než jaké studijní předpoklady skutečně má. „Naším cílem je tyto bariéry smazávat, proto nyní v rámci projektu CzechUpEDU budujeme síť regionálních vzdělávacích center, která pomohou učitelům i žákům rozvíjet praktické dovednosti v oblasti umělé inteligence a digitálních technologií. Součástí projektu je také proškolení až 500 učitelů, kteří získají metodickou podporu pro efektivní a odpovědné využívání AI ve výuce,“ uvedla Gabriela Káninská Repková, provozní ředitelka JA Czech.
Podle odborníků právě AI nabízí příležitost, jak socioekonomické rozdíly ve vzdělávání snižovat. Žák, který si nemůže dovolit doučování, má volně k dispozici nástroj, který mu trpělivě vysvětlí matematiku, pomůže s cizím jazykem nebo studenty připraví na test. „Jenže stejně jako u každého mentora záleží na tom, zda člověk ví, jak s umělou inteligencí pracovat a v čem mu může pomoci. Napíše-li žák pouze otázku a bez přemýšlení přijme první odpověď, příliš se neposouvá. Naopak student, který se naučí AI používat jako partnera pro diskusi, hledání argumentů nebo ověřování vlastních nápadů, získává obrovskou výhodu. Proto nestačí dát dětem AI k dispozici. Musíme je naučit, jak ji používat efektivně, eticky a kriticky,“ zdůraznila Gabriela Káninská Repková.
Ve školních výukových programech JA Czech je práce s umělou inteligencí zastoupena stále častěji. Smyslem není získat od AI správnou odpověď, ale hledat vlastní řešení, obhájit ho a spolupracovat s ostatními. „Mezi žáky a studenty vidíme za poslední dva roky obrovský nárůst používání nástrojů AI napříč všemi věkovými skupinami. Zároveň ale pozorujeme zajímavý posun – první vlna užívání byla u dětí o tom, že AI ‚udělá práci za mě‘, druhá vlna, která začíná právě teď, je o tom, jak AI využít ke zlepšení vlastního výkonu. Patrná je hlavně mezi středoškoláky a značí mnohem zdravější směr,“ podotkla Gabriela Káninská Repková.
Zkušenosti z praxe ukazují, že děti na druhém stupni základních škol nejčastěji využívají AI k domácím úkolům, překladům nebo vysvětlování učiva. Na středních školách pak přibývá tvorba prezentací, programování, pomoc při podnikatelských projektech nebo přípravě na maturitu. Největší chybou studentů při používání AI je podle odborníků právě ztráta kritického myšlení. „Rizika umělé inteligence žáci vnímají často jen v teoretické rovině. Vědí, že AI může vytvářet nepřesné informace nebo generovat falešné obrázky, ale ve skutečnosti stále předpokládají, že když odpověď napsala AI, bude správná. Neověřují fakta ani zdroje. Právě proto považujeme kritické myšlení za jednu z nejdůležitějších kompetencí budoucnosti. Nejde o to AI odmítat. Jde o to naučit se s ní vést dialog, ověřovat, porovnávat zdroje a přemýšlet nad tím, proč AI doporučuje právě toto řešení. To jsou dovednosti, které budou důležité bez ohledu na to, jak rychle se technologie budou vyvíjet,“ uzavřel Martin Smrž.
